Skoro 3 sezóny s novým hendikepovým systém jsou za námi a do písmene potvrdily to, co po zavedení WHS naznačily už první turnaje jara 2020. Nikdo po dohraném kole neví, co se s jeho hendikepem stane, výsledek pak ale daleko přesněji kopíruje naši (ne)výkonnost 😀
Změny HCP podle uhraných stablefordových bodů
A jak říká zelený strom života, není nad příklad 🙂 Předně ale musím zdůraznit, že jsem z nového systému nadšený! Je, pravda, velmi nepřehledný, ale už ze střednědobého horizontu daleko přesnější a spravedlivějsí.
Pro osvěžení – HCP se teď počítají jako průměr z 8 nejlepších her z našich 20 posledních výsledků.
Prakticky nikdo tedy po dohrání neví, jaký bude mít po dnešní hře hendikep, a to ani když ví přesně, kolik právě zahrál. Trochu stres, ale možná i vysvobození. Zkrátka se vyplatí bojovat až do konce, protože jednou dojde i na tohle skóre. A teď ten příklad sestavený ze skutečných výsledků letošního jara.
- V grafu je 12 hráčů a počty jejich uhraných stablů (vztaženo ke 36 bodům po 18 jamkách). To je zelená křivka.
- Červená linka ukazuje změny jejich HCP (ne)úměrně počtu uhraných bodů.
A proč je to takhle zběsilé? No, záleží především na tom, jak velký šrot dlouhodobě hrajeme. Jeden samostatný šílený výsledek se nám prostě mezi 8 nejlepších nedostane, a proto ani nepohne naším hendikepem. Daleko ošemetnější je to pak okolo 36 bodů – tady se totiž může i relativně dobrý výsledek uplatnit a zkazit dosavadní výborný hendikep. A pak taky záleží, jak moc pěkného výsledku na konci řady se „zbavíme“ číslem, které jsem do naší sady přidali právě dneska (viz 1. hráč, který uhrál 41 stbl, ale zlepšil jen o 0,4).
No není to zábavné? Ja myslím, že teď je s golfem daleko větší sranda 😉
