Možná se někde v naší golfové evoluci stala chyba. Vnímání golfového hendikepu je hráči totiž hodně různé. A co teprve jak moc je různorodý přístup k jeho upravování, resp. úsilí o zlepšení.
Golf je nepochybně hra. V hobby pojetí především pro zábavu. Pro potěšení ze hry samé, škádlení a veselé soupeření s kamarády i náhodnými spoluhráči. Abychom si to víc užili a mohli zápolit s co nejvíce hráči, máme velmi sofistikovaný hendikepový systém. Ten nám z dlouhodobých výsledků spočítá a přidělí rány k dobru navíc stejně jako ostatním, jinak výkonným. A jak říkají koňáci – snem každého hendikepera je pak mrtvý dostih, kdy koně probíhají cílem nos na nos. Pokud ale někdo přeci jen ulítne, ponese příště pod sedlem daleko větší váhu. A tak pořád dál, znova, pro zábavu, uvolnění, závod nos na nos, adrenalin z neznámého výsledku…
Proč jsem použil tolik vět pro popis něčeho tak jasného a ještě obecně známého? Mnoho golfistů si totiž zaměnilo golfový hendikep za smysl života a boj o jeho zlepšení za téměř fatální válku s celým zbývajícím golfovým světem. Hendikep je ale přeci jen číslo a systém, jak se bavit hrou s více golfisty! Je to nástroj většího potěšení ze hry samé. V našem virtuálním světě je to další virtuální možnost, jak být ve větší partě… krásných bláznů.
Nezapomeňme, že lepší golfista bude vždycky ten, který má na konci nejmíň ran 🙂 A zhoršit hendikep znamená mít na skóre kartě víc teček k dobru 🙂
