hřiště

Letošní jaro v Poděbradech je jako zjevení. Po letech stagnace si tu návštěvník připadá jako v jiném světě…

Na Barboře kdysi začali jednou devítkou a teď už je tu pár let rozsáhlá osmnáctka, která od loňska zase o něco přibrala na kráse i zkušenosti 🙂

Přelomem roku se nesla nepřehlédnutelná a dost neuvěřitelná zpráva – na Albatrossu přibude přes zimu strašně vody! A skutečně, se zahájením jarního provozu se tu doslova zhmotnila.

Noooo, tohle je hřiště pro kluky! Upřímně? Fakt že není problém dopálit třeba jen sedmičkou až 220 m. A není to o náhodě, takových jamek je tu spousta! Takže ego dosahuje v některých chvílích (podobně jako funkce sinus za Velké vlastenecké války) až hodnoty 3!

Podhorské, venkovské… Malevil je hřiště, které vzniklo díky nadšení, které vyvolává i ve svých návštěvnících a právě pro to nadšení mu odpustíme mnohé.

Větší prču jsem na golfu v životě nezažil. Celý je to naprostej nesmysl a ptákovina, ale rozumím těm dvěma Olomoučákům, co jsem potkal, a co se do Harrachova vracej každý léto. Je to radost, masochistická extáze, hory, nádhera.

Kravín. Jak jako kravín? No prostě kravín. Krásně předělaný kravín na komplexní zázemí s restaurací, hotelem… To je prostě signature hole bitozeveského hřiště 🙂

Tohle hřiště je opět tak trochu o návratu ke kořenům. Nejde zas až tak moc o to, jak skvěle jsou jamky navržené, greeny obrovské a všechno celkově bezchybné. Stejně totiž nakonec rozhoduje vlastní pohoda a schopnost ten míček vůbec trefit.