fbpx
Ostatní

Už vás z golfu klepla pepka? …aneb první pomoc na hřišti…

Zní to jako hloupej vtip, ale bolest u srdce, nevolnost, alergická reakce a podobné „blbůstky“ jsou tím nejnebezpečnějším, co nás může na golfu potkat. Jak pomoct v takovou chvíli nejlíp?

Opravdu, na golfu se může s naším zdravím přihodit leccos, ale skutečně vážné to je ve chvílích, na které nás nikdo nepřipraví, které většinou nejsou úrazem, se kterým bychom si možná nejsnadněji poradili. Proč si tedy nezapsat za uši pár zásad, které můžou opravdu dokázat zázrak. Ono těch 10 minut než se objeví sanitka, může být nejdelších 10 minut v životě…

Když už se v našem okolí něco stane, okamžitě bychom měli zavolat někoho, kdo je poblíž, ať na to nejsme sami. Máme se s kým střídat, rozdělit se o starost, jeden může volat sanitku, druhý pomáhat.

Krvavé zranění
To je vlastně procházka růžovým sadem. V takovém případě se většinou nic moc nestalo, na první pohled vidíme, kde je potíž a je to jenom „trochu ošklivé“. Zraněného posadíme, uklidňujeme, lok vody k napití jen pomůže, ránu se pokusíme překrýt a podle vážnosti začneme sami s přepravou k lékaři nebo rovnou voláme záchranku.

Alergická reakce
Tady nás žádná velké legrace nečeká. Podle vážnosti reakce totiž nemusíme mít vůbec moc času. Ve hře jsou především bodnutí a kousnutí hmyzem, ale i potraviny, typicky třeba oříšky.
Potěšující je, že alergik většinou ví, že je alergik. A pak s sebou něco pro takové případy preventivně má. Přestože si takový preparát vezme nebo píchne, je lepší záchranku zavolat.
A jak poznáme alergickou reakci na hmyz? Místo vpichu otéká, svědí, můžou se objevit červené fleky, skvrny po těle, studený pot, malátnost, špatné dýchání, nevolnost, mžitky, bušení srdce… Komplikace je, že nevíme, kolik je času, může to být pokaždé jinak a klidně může jít o minuty!

Nevolnost od srdce
Zase je tu jedna velká výhoda, postižený obvykle komunikuje. Řekne nám, že ho bolí na prsou, že se bolest rozvíjí dál. Pak ho posadíme, vyjdeme mu vstříc v poloze, kde se cítí nejlépe, ale obvykle by to v takovém případě měl být polosed.
A následuje oblíbené číslo se sanitkou…
Pacienta dál kontrolujeme, mluvíme s ním, uklidňujeme ho a sledujeme jestli neupadnul do bezvědomí.

Bezvědomí
Pro další postup je vlastně jedno, jestli náhle nebo po předchozí nevolnosti, postup je stejný. Sanitka je jasná věc, na místě ale máme zatím plné ruce práce:
– oslovit ho, zatřást, štípnout do ucha – zjistit, jestli reaguje, protože když ne, máme tady to bezvědomí
– znova je třeba upozornit – zavolat někoho z okolí, ať na to nejsme sami!
– otočit na záda, zaklonit hlavu pro uvolnění dýchacích cest a zjistit, jestli dýchá (už samotný záklon může pomoct)
– pokud dýchá, uložit do stabilizované polohy
A jestli nedýchá? Pak nás čeká resuscitace. Dneska je základem zajistit činnost srdce, protože dýchání s ní těsně souvisí, pokračujeme…
– sanitka, to je jasný
– uložit rovně na záda na tvrdou(!!!) podložku
– zaklonit hlavu pro uvolnění dýchacích cest
– na konci hrudní kosti mezi bradavkami začít silně stlačovat hrudník a masírovat tak srdce
– stlačení by mělo být pokaždé asi o 5 cm (u starších a silnějších lidí to může být problém, ale musíme se pořádně opřít!)
– pozor, frekvence je 100 stisků za minutu, to je jeden z důvodů, proč nebýt v takovou chvíli sám!
– nemusíme do pacienta dýchat, ale pokud chceme, na 30 stlačení by měly být 2 vdechy
– masáž děláme dokud se neobjeví známky života (pohyb, otevření očí, kašlání) nebo do příjezdu sanitky

Mozková příhoda
Je fér si přiznat, že tohle vůbec nezáleží na věku, objeví se z ničeho nic a může to být náhle nebo pomalu. Jak ji poznáme? Třeba podle brnění končetin, bolesti hlavy, závratě, pocitu na zvracení, postižený může začít nekontrolovaně drmolit, může hůř vidět nebo mu třeba poklesne koutek, objeví se asymetrie obličeje.
Při náhlém projevu nezbývá než postupovat standardně – posadit, zavolat záchranku a povídat si s ním (víme, jak postižení postupuje a můžeme informaci předat dál).
V případě upadnutí bezvědomí je to stejné jako při bezvědomí 🙂

Mdloba
Tahle záležitost předpokládá, že se jedná o zdravého člověka, který sebou seknul třeba jen kvůli ráně holí pod koleno nebo špatné snídani.
Nezbývá než ho položit na záda, mokrý hadr na ochlazení na čelo rozhodně pomůže a zvednutí nohou do výšky pro podporu oběhu krve zrovna tak.
Jestli jde o obyčejný hlaďák z důvodu vynechání snídaně v ranní honbě za tee timem, může zázračně pomoct i kousek čokolády.

Nevolnost z horka
Do stínu s ním, položit, mokrý hadr na čelo, do zátylku a po stranách na krk, to jsou všechno plusové body 🙂 No a minerálky do něj…

Cukrovkáři
Úplně zvláštní kategorie poučených pacientů, kteří vědí, co se sebou. Mají léky, pravidelné dávky potravin pro udržení hladiny cukru v krvi, ale… Prostě stát se může všelicos a kdo z nás někdy nezapomněl?
Cukrovkář nám to asi řekne, že nejedl nebo si nevzal inzulín, bude malátný, studeně zpocený, může mít třes až křeče. Pak nejlépe a rychle pomůže trochu cukru, čokolády, sladké pití…

Epilepsie
Trošku nezvyklý zážitek a nijak zvlášť příjemný pro nikoho ze zúčastněných. Epileptický záchvat na hřišti má jednu nepopiratelnou výhodu – je tu dost prostoru a nehrozí, že se pacient o něco praští. Úderu při úvodním pádu zabráníme asi ale jen těžko.
Záchvat probíhá obvykle v krocích ztuhnutí – pád – extrémně silná křeč celého těla a třes. Přiznejme si, jsou tu i průvodní projevy, o kterých se obvykle cudně mlčí a neznalého zachránce můžou dost vyděsit. Takže v klidu – zvuky, sliny a různé jiné výměšky k věci patří a nijak stav fyzicky nezhoršují.
Co máme dělat, jak pomoct? Jediné je hlídat hlavu, aby s ní netloukl tvrdě např. o zeď, o asfalt apod. Rozhodně nebránit nijak v pohybu, nevkládat nic do pusy… Samozřejmě zase sanitku a být mu do jejího příjezdu nablízku.

Jo, a jak volat sanitku? Raději vždy přes číslo 155; volba 112 znamená že všechno musíme vysvětlovat dvakrát a mezitím čekat na přepojení.

Pomohlo? Nebojte, nevycucal jsem si nic z prstu, ale připravil všechno pod dohledem lékaře 🙂 Hlavně ať to nikdy nemusíme potřebovat…

Menu