Vztekáme se, bojujeme, nadáváme… všichni to známe, jak nám golf dává za uši. Dřív nebo později se ale smíříme s tím, že bojujeme hlavně se sebou, s neschopností mít hlavu tam, kam patří, otočit se, stát na správné noze…
Pak se stane, že se třeba jako já, úplnou náhodou octnete na místě, kde vidíte něco s velkým N. Bylo to to nejsilnější, co mě na golfu potkalo. O hře hendikepovaných jsem slyšel už mockrát, viděl spoustu fotek, ale být u toho, to je něco, co by měl zažít každý hráč. Nejde to totiž předat, popsat, vyfotit. A proto, když budete mít příležitost, čas, zajeďte se na jejich hru podívat, podpořte je, protože tohle je jedna z těch věcí, které nejdou zapomenout…
Ale hlavně, nechtějte se postavit těmhle bourákům s holí v ruce. Protože ač bez rukou, bez nohou nebo třeba nechodící, golfově nás, úplně zdravé, roztrhají na cucky. A to je dobře, fandím jim!