Tohle je snad nejčastější situace na hřišti… hned po dropování míče ve vodě 🙂 Přesto ji většina hráčů dělá úplně špatně, a to překvapivě bez rozdílu hendikepu. O to hůř, že především ke své škodě!
Takže, jak na to…
1. Míč identifikujeme jako náš 🙂 a zjistíme, že ho můžeme z důvodu překážení mladého stromku beztrestně dropovat – tzn., že si kvůli té zdřevnatělé kytce nemůžeme k míči stoupnout, napřáhnout se nebo švihnout holí. Jestli nám i úplně novorozený strom překáží ve směru vymyšlené rány, máme my i on smůlu, žádný drop se nekoná!
2. Určíme nejbližší místo úlevy. Poznámka: to je jen jedno – opravdu jich není víc, prostě to, co je NEJBLÍŽ! Je to bod, ve kterém si můžeme bez problémů stoupnout a švihnout (zase bez ohledu na to, co je v cestě rány!). Samozřejmě nesmíme blíž k jamce, než kde leží náš míč.
3. Od tohoto bodu (nejbližšího místa úlevy) dropujeme do výseče o poloměru 1 hole – míč se musí dotknout země v téhle ploše a nesmí se skoulet blíž k jamce, než je původní poloha.
4. Pokud se míč odvalí blíž k jamce, drop opakujeme. Pokud se tak stane znova, míč položíme tam, kde se naposledy při dropu dotknul země.
Mno, a to je celé. Snad jen pozor na zbytečné komplikace – nesmíme se vydropovat, resp. vykutálet do outu, bunkru, vody nebo půdy v opravě. A pokud uděláme všechno správně, dropujeme beztrestně 🙂
Celou věc krásně ilustruje přiložený obrázek z knihy „Záhadná golfová pravidla, pověry a mýty“, ve které je tahle, ale i všechny nejběžnější situace popsány podobně jasně, stručně… a vesele 🙂 Navíc je knížka plná obrázků Petra Urbana. www.zahadnapravidla.cz
