„Kdo to normoval, copak je tohle nejtěžší jamka?! Proč zrovna ona má 1???“
Když tyhle věty řeknete před normařem, spolehněte se, že začne mít zvláštní lesk v očích a velmi intenzivně se mu u úst začne vytvářet hustá bílá pěna. Dřív jsem si myslel, že jsou to (stejně jako u psa) příznaky vztekliny, ale spíš to znamená, že právě objevil „hárající fenu“! Už může totiž zase začít vysvětlovat 🙂
HCP index jamek, který najdete na recepci i ve své skore kartě, totiž není vyjádřením jejich obtížnosti. Je to pouze pořadí, ve kterém se hráčům přidělují (přidávají) jejich hendikepové rány.
Ano, jeden z nejrozšířenějších golfových mýtů je, že index jamky údává její obtížnost. A ne! 🙂 Jak bylo řečeno, jamka s indexem 1 nám dá HCP rány jako první a většinou jich je i víc. A s 18 pak zase nejméně. To, jak jak jsou jednotlivé indexy rozmístěny na jednotlivých jamkách, je tak trochu vyšší dívčí. Práce normaře totiž není vůbec jednoduchá a hodně záleží na tom, jak dobře udělal svoji práci už architekt hřiště. Jestli správně střídá pary jamek, jejich délku a skutečnou obtížnost. Pokud se to nepovede, normování může (a mělo by) tuhle arytmii trochu uklidnit, přidávané rány rovnoměrně rozprostřít po celém hřišti, spravedlivě je rozdělit mezi obě devítky…
Je poměrně pravděpodobné, že ty objektivně těžší jamky mají nižší index a přidávají víc ran 🙂 Ale tenhle index prostě není pořadí jamek podle očekávaných průserů 🙂
